Skládací oltář, pořízený za časů zdejšího děkana J.Kranla v roce 1664, brzy po požáru svatyně 1644, jako postranní oltář zdejšího farního kostela sv. Zikmunda, je už dílem z počátku baroka a tím je i nejmladší dochovanou deskovou malbou v podobě archy v našem kraji.
Střední deskový obraz orozměru 182 x 131 x 8 cm je volně posazen na predele, která měří 177 x 52 x 32 cm. Námětem obrazu je scéna Ukřižování Krista. Neznámý malíř pojal dramatický závěr Ježíšova života velmi dynamicky, k čemuž ho nepochybně vedlo studium starších grafických předloh, hlavně z nejstarších knižních ilustrací Písma svatého. Vlastní podněty zde omezil jen na detaily. Centrálně umístěný kříž je obstoupen plačícími ženami, které objímají matku Pannu Marii stojící vpravo, vlevo stojí apoštol sv. Jan Miláček Páně. Poblíž jeho postavy je na málo nápadném místě ještě k rozeznání autorova signatura - I.S.S. zu Cr nebo Gr. Domníváme se, že je to označení dílny nebo přímo malíře z chrudimské, případně královéhradecké dílny. V té době byla Chrudim známa dobrou řezbářskou i malířskou dovedností. Jako autor díla by mohl snad přicházet v úvahu Jiřík Sokol, vyučenec známého malíře Matouše Radouše, jenž mu roku 1632 odkázal dostatečné množství svých grafických předloh, ze kterých mohl dále čerpat náměty.
Predela má uprostřed v obdélníkovém orámování obrazce následující nápis, který byl později zamalován bílou barvou, ale dnes je dostatečně jasně čitelný:
"Letha Panie 1664 Tato Archa Wizdwizena gest k Czti a Chwale Balhoslawene Trogyci Swate a s. Zikmunda Patrona Zalozeni chramu tohoto. Nákladem tehož Chudeho Zadussi a s pomoci dobrych lidi w ten Czas fararze Trzebechowickeho a w Mezdrzici, Wysoce Urozeneho P.P.H. Lud. Colloredo z Walsse, tež za Urozeneho P. Enocha Klemenia w ten Czas Wrchniho Hejtmana, tez Za Sprawi kostelnikow toho Czasu Gana Ssotoli, Jakuba Girsaka, Adama Kregsla, Gyrzika Kaubi, Wssich odtud Souseduw A ut Sipra, dne 7 Mesice dubna- "
Levé křídlo oltářní archy v rozměru 182 x 73 cm je rozděleno na dva stejné deskové obrazy. Na vnější straně tohoto křídla jsou namalováni čeští zemští patroni, nahoře sv. Vít, dole sv. Prokop. Na vnitřní straně je jediný obraz anděla, přicházejícího zvěstovat Panně Marii, že se má stát matkou Božího syna. Její postavu namaloval umělec na vnitřní desku protějšího pravého křídla archy.
Pravá uzavíratelná část oltáře má nahoře obraz sv. Václava a dole sv. Klimenta v papežské tiáře - dříve se v literatuře uváděl sv. Prokop. Obě skládací křídla archy jsou spojeny s hlavní střední orámovanou deskou hladkými barokními sloupy v barvě imitace přírodního bílého mramoru. Klasické tvary dříků sloupů a patek jsou v modré barvě.
Hodnotíme-li tento pozdní výtvor provinční dílny, nepřekvapí nás už značná schematičnost i rustifikace malby. Je patrné, že dílna pracovala pod vlivem rudolfínských mistrů grafiky, jako van Aachena, Sadelera a dalších, nebo východočeského rutinéra v ilustracích knih Matouše Radouše. Ale přece ono zčeštění námětu vzhledem k potřebám venkovské svatyně nedeklasifikuje hodnoty vytvářené nejspíše chrudimskou dílnou. Zůstává trvalým dokladem myšlení a uměleckého projevu jedné doznívající historické epochy.
V roce 1971 byla oltářní archa nalezena v márnici u kostela v Králově Lhotě mezi odloženým starým nábytkem. Rozhodnutím správy farnosti v Českém Meziříčí byla tato památka předána do sbírek Okresního muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, kde se očekává její odborné restaurování, aby na jeho základě mohlo dojít k přesnější dokumentaci.
