neděle 23. červenec 2017
kalendář jmen

Sbor dobrovolných hasičů

Z historie hasičského sboru

hasičská helma

Je tomu již sto let od chvíle, kdy byl v naší obci založen Sbor dobrovolných hasičů - organizace, která stála téměř po celou dobu své dosavadní existence při vzniku i realizaci mnoha kulturních a společenských i zvelebovacích akcí v obci i regionu.

Byla založena 15. srpna 1901 a není bez zajímavosti, že ve většině okolních obcí byly hasičské sbory založeny o 20 i více let dříve. Ani tento rozdíl ale nebyl velkou motivací k překotné snaze o rychlé ustavení sboru v Králově Lhotě. O vzniku sboru velmi pěkně vypráví školní kronika v zápise z roku 1901:

Okresní výbor silně naléhal na zdejšího starostu, pana V. Kubíčka, aby již stříkačka zdejší obci se pořídila. Schůze obecního výboru o té věci jednající pro výčitky strany "dolejší" nevyřídila nic. Načež, když okresní výbor uložil peněžitou pokutu panu starostovi, nastalo čilejší rokování a tak při druhé, o záležitosti té jednající schůzi obecního výboru zvolena za příčinou vhodného zakoupení stříkačky zvláštní komise z pánů: Macháčka co předsedy, Josefa Drahoráda, Josefa Rydla a Jana Černého. Ti po úradách navrhli zakoupiti stříkačku s potřebným náčiním od firmy Smekalovy v Praze - Smíchově za 2680 K. Pro stříkačku postavena kůlna panem K. Jonšem - mistrem tesařským v Jasenné, proti hostinci pana Jos. Rydla za dražební cenu 663 K 95 h.

Pak již šly události rychle za sebou, jak ostatně opět uvádí školní kronika:
Dne 15.8.1901 utvořil se při veřejné schůzi v hostinci pana Jos. Rydla zatimní spolek dobrovolných hasičů, jenž si ihned zvolil za velitele pana Josefa Rydla a podvelitele pana Josefa Macháčka. 6.října po nešporech, kteréž ve zdejším chrámu Páně konal páter Fr. Hendrych, byla stříkačka posvěcena. V tu dobu pro ni kůlna ještě nebyla udělána a proto byla uložena zatímně u velitele pana J.Rydla. Při zkoušení a  řejímání stříkačky bylo deštivo a studeno. Vyzkoušení stříkačky se stalo u Jordánku.

Bez zajímavosti nejsou ani organizační záležitosti související s provozem a akceschopností sboru. Dokládá to zápis z protokolu obecní rady ze dne 8.května 1903:

Usnesení z protokolu schůze obecního výboru. Bod 14-pan starosta dává návrh ohledně dovozu stříkačky k ohni.

 1.čtvrtletí jest povinen po zatroubení hasičského signálu připraviti koně pánové Josef Drahorád, Václav Kašpar a Josef Žák. 2.čtvrtletí pp.Jan Jarkovský, Václav Mrštil, Josef Bureš. 3.čtvrtletí pp.Jan Baše, Josef Rejchrt, Václav Horák, Josef Rydlo, Josef Rejchrt a Václav Prokeš. 4.čtvrtletí pp.Jan Kouba, Josef Jarkovský, Josef Andrys, Josef Holeček, Josef Macháček, Jan Zvoníček a Václav Jarkovský. Od dovozu ustanovena taxa od 1 koně 80 haléřů od okresu a 80 haléřů od obce. Každé čtvrtletí se oznámí výše uvedeným majitelům koní a pod následkem přísného trestu musí koně k potahu propůjčiti.

Později, 17.prosince 1935 bylo na schůzi obecního zastupitelstva odsouhlaseno zakoupení motorové stříkačky od firmy Stratílek z Vysokého Mýta.

Stříkačka byla dodána v červnu 1936 a na její nákup obdržela obec státní subvenci 5000Kč, zbývajících 20.000 Kč si vypůjčila u Hospodářské záložny v Opočně.

Stará ruční stříkačka byla předána hasičům do Čibuze.

Organizačně byl sbor zabezpečen a jeho účast na životě obce se projevovala nejrůznějšími formami. Tou nejpěknější byly župní sjezdy. Ten první se konal v naší obci již v červenci 1904.

Velké župní cvičení se u nás konalo 10.června 1923 a velmi se vydařilo. Školní cvičení místního sboru bylo provedeno na č.p.5, cvičení se sekerami pak na louce pana Maláka.

Snad největší a nejzdařilejší župní sjezd se konal 20.června roku 1937. Bylo to v době, kdy se napětí v Evropě vlivem expanzivní politiky Německa stupňovalo a lidé u nás cítili potřebu semknout se a i vnitřně se přesvědčit o tom, co nyní stále častěji slyšeli: že jsme silní a připravení ke své obraně. Nechme ale opět promluvit původní záznam z kroniky, tak jak události zaznamenal pan řídící učitel Zilvar.

Sjezd župy hasičské hasičská helma a trubkyHradiště 101 - Syrovátkovy. =Konané dne 20.června 1937 v Králově Lhotě= Sjezd byl pečlivě místním sborem připraven, ale dopolední deštivé počasí jej poškodilo. Aby vzhled obce byl co nejlepší, byly odstraněny z návse všechny zbytečné kupy hlíny, kamene a odpadků. Chodníky byly posypány pískem, upraveno cvičiště a všechna stavení nově obílena.

Dopoledne 20.6. byla přehlídka stříkaček a hlášení sborů s přehlídkou před župním starostou bratrem Syrovátkou a náčelníkem bratrem Kratochvílem. Byly přítomny sbory: Dlouhé 5 členů, Dobřany 10 členů, Hrádek Nový 14 členů, Chlístov 6 členů, Janov 6 členů, Šereč 13 členů, Nové Město nad Metují 18 členů, Nedvězí 14 členů, Přibyslav 10 členů, Sendraž 4 členové, Sněžné 12 členů, Mezilesí 6 členů, Veselice 4 členové, Opočno 18 dorostenců, 10 členek v kroji a 23 členů, České Meziříčí 16 členů, Jasenná 9 členů, Pohoří 9 členů, Starý Ples 12 členů, Rohenice 17 členů a Skršice 16 členů. Úhrnem s 24 členy domácího sboru bylo při přehlídce a v odpoledním průvodu 18 dorostenců, 10 žen a 248 mužů. Po přehlídce byl společný oběd.

O půl jedné seřadil se průvod u hostince pana Součka. V čele nesli tři hasiči vlajku. Za ní kráčela krojovaná družina dívek, za nimi chlapci ve cvičebním stejnokroji, hasičský dorost z Opočna, hudba, ženy a bratrské hasičské sbory. Průvod uzavíral hasičský sbor z Královy Lhoty. Došel k pomníku padlých vojínů, k němuž byl položen věnec. U pomníku krátce promluvil bratr župní vzdělavatel Hladík z Opočna.

V tom však již zvon a trubka oznámily nálet bombardovacího letadla z Hradce Králové. Chlapci ihned opustili školu. Třikrát obkroužilo letadlo nizounko školu a v okolí naznačeno svrhávání pum. Asanační hlídka z Nového Města nad Metují provedla asanaci prostoru před školou. Tu signál "hoří" oznamoval, že pumy v okolí školy zapálily. Hned přijela motorová stříkačka místní a v malých intervalech i stříkačky z Rohenic a ze Skršic. I ruční stříkačka opočenských dorostenců se činila.

Na volání po sanitě ihned spěchali samaritáni hasičských sborů, kteří raněné odnesli do stanu, kdež členky místní samaritánské služby CPO je ošetřily. Tím cvičení skončeno.

Průvod se odebral do zahrady paní A.Rydlové, kdež při vztyčení státní vlajky promluvil místostarosta hasičské župy bratr V.Šilha. Akt byl ukončen hymnou.

V družné zábavě při koncertu hudby hasičské župy Hradiště setrvalo mnoho účastníků až do večera. Večer byl uspořádán taneční vínek.

Přes nepříznivé dopolední počasí i finančně se tento podnik zdařil. Celkový příjem činil 8.951 Kč, vydání 7.120,90 Kč. Čistý výnos 1.830,10 Kč byl věnován na zřízení nových svátečních stejnokrojů pro členy sboru.

Hasičský sbor byl po celou dobu své dosavadní existence také organizátorem plesů, tanečních zábav i jiných společenských akcí. Ty se staly nedílnou součástí života obce.

Nedlouho po tomto župním sjezdu vzaly události rychlý spád a po dalších šest let okupace ustrnul společenský i spolkový život ve vsi. V roce 1941 byly zakázány taneční zábavy a v roce 1942 byly dokonce zrušeny dobrovolné hasičské sbory. Nahradily je hasičské sbory, které byly řízeny okresním politickým centrem a nepracovaly na základě dobrovolnosti, ale jako nástroje výkonné moci státu. Žádná spolková činnost, pouze práce na ochraně zájmů Říše.

Hasičský sbor zřizovala a financovala obec, ta také převzala veškerý majetek Sboru dobrovolných hasičů. Dle nařízení okupačních úřadů byla v roce 1943 v obcích zřízena protiletecká obrana, jejíž funkce a z ní vyplývající zodpovědnost byly striktně dány-velitelem byl určen starosta obce a zástupcem velitel hasičského sboru, v naší obci pánové Josef Hronovský a Josef Dvořák.

Po osvobození v roce 1945 se situace pomalu navracela k normálnímu stavu. Majetek byl obcí navrácen obnovenému Sboru dobrovolných hasičů, který v rámci možností obnovil svoji činnost. Již 13.ledna 1946 byl v obci uspořádán první poválečný hasičský ples. Po roce 1948 ale vedla napjatá politická i ekonomická situace ve státě i uvnitř naší obce k postupnému útlumování činnosti hasičů. Stejně jako Sokol, Junák a ostatní prvorepublikové organizace, ani Sbory dobrovolných hasičů nezapadaly do představ o socialistické budoucnosti obcí. V době kolektivizace zemědělství se dostala činnost hasičů v naší obci úplně na okraj zájmu. Společenské akce a tím i spolková činnost byla v této době omezena mimo jiné i tím, že sály většiny pohostinství sloužily jako provizorní sklady obilí z dodávek zemědělců státnímu fondu. Jednou z posledních větších akcí hasičů bylo vybrání, vyčištění a regulace tzv. Bašova rybníčka, jež bylo prováděno v únoru 1954.

K postupnému oživování činnosti počalo docházet po roce 1960, kdy se situace v obci uklidnila. V zájmu Místního národního výboru nyní bylo obnovit činnost hasičů, v té době ovšem požárníků a jejich nově vzniklého Československého svazu požární ochrany, a začlenit je k dalším organizacím sdruženým v Národní frontě.

V roce 1965 byla zbořena stará dřevěná hasičská zbrojnice, stojící naproti pohostinství u Zemánků. Na jejím stržení a odklizení se podíleli také členové místní organizace ČSM.

hasičská helma

      V roce 1966 se podařilo pro práci ve sboru získat několik nových členů, byl též zvolen nový výbor a činnost se zintenzivnila. Byl zakoupen starší autobusek Aero a sbor se počal opět zúčastňovat okrskových cvičení a soutěží, na nichž získaval i velmi dobrá umístění. Roku 1969 vstoupila do sboru další početná skupina mladých členů.

Rok 1970 byl již ve znamení intenzivní práce, bývalá sběrna mléka byla brigádnicky přestavěna na požární zbrojnici a svému účelu slouží dodnes.

O rok později, v roce 1971, byl Místním národním výborem vykoupen od původního majitele tzv. Bašův rybníček i s přilehlými pozemky. Bylo započato s jeho úpravou na požární nádrž. Tato akce spočívala ve vybrání bahna, vyčištění, vybetonování dna i stěn nádrže, osazení zábradlí a úpravách okolního terénu. Dokončena a předána k užívání byla v roce 1976. Od té doby je prováděno členy sboru pravidelně čištění nádrže a její údržba. V roce 2000 bylo provedeno okolo nádrže uložení a zabetonování betonových žlabovek pro odvod povrchové vody do kanalizace.

V roce 1975 bylo zakoupeno dodávkové vozidlo Bucegi, které bylo opraveno a upraveno pro převoz hasičské stříkačky a ostatní výzbroje spolu s požárním družstvem. Tím se podstatně zlepšila akceschopnost. Ta byla ještě více posílena v roce 1987, kdy byla vyměněna stříkačka PS 8 za výkonnější a modernější PS 12. Materiální vybavení sboru mělo v té době hodnotu 79.372,- Kčs.

V uplynulých dvou letech řešil sbor otázku zlepšení dopravy za již nevyhovující vůz Bucegi. Optimálním řešením se stala Š-1203, která byla opravena a upravena pro potřeby sboru. Náklady spojené s touto investicí uhradila obec ze svého rozpočtu. Na auto byl instalován závěs, aby za ně bylo možno připojit přívěsný vozík se stříkačkou.

Členská základna se neustále rozrůstala. Jestliže v roce 1953 měl sbor 32 členů, bylo to v roce 1980 již 44 členů - z toho 2 ženy. Roku 1989 čítala členská základna 55 členů, z tohoto počtu 14 žen.

Od roku 1992 jsme opět Sbor dobrovolných hasičů a jsme členem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.

V roce 2001 bylo přijato 8 nových členů a v současné době čítá sbor 52 osob. Velmi slibně se nyní rozvíjí práce s mládeží, která má o činnost v hasičském sboru velký zájem.

Velká pozornost byla vždy věnována preventivní činnosti. S ní souvisejí každoroční preventivní kontroly prováděné v jednotlivých obytných i hospodářských budovách. Tato činnost má velký podíl na aktivní ochraně před požáry.

Sbor se také pravidelně zúčastňuje námětových cvičení a soutěží, v nichž se zdokonaluje v ovládání techniky i ve spolupráci s ostatními sbory okrsku.

Velká letní povodeň v roce 1998, která postihla obce na celé říčce Bělé (Deštné, Skuhrov, Solnice atd.) a hlavně na celém toku Zlatého potoka a říčky Dědiny, prověřila připravenost sborů v širokém okolí. Příslušníci našeho sboru se aktivně účastnili záchranných prací v Českém Meziříčí. Pomáhali po dva dny při odčerpávání vody ze zatopených sklepů i garáží. Obecní úřad, občané obce i členové sboru se též podíleli na dobrovolné sbírce peněz na pomoc obětem povodně. Vybraný obnos 28.650,-Kč byl zaslán obci Kounov, která byla povodní nejvíce poničena.

Celých sto let byl sbor aktivní i ve společenském životě. Pořádání plesů a zábav je dnes považováno téměř za samozřejmost. V posledních letech se staly velmi oblíbenými tajné výlety, uspořádané nejen pro členy sboru i rodinné příslušníky, ale i pro ostatní obyvatele obce. Ten poslední směřoval na Moravu, kde účastníci navštívili mimo vinný sklípek i farmu Bolka Polívky a letecké muzeum v Kunovicích.

V dnešní době, kdy je Hasičský záchranný sbor z Dobrušky schopen kvalifikovaně a účinně zasáhnout v kterémkoliv místě našeho regionu, se pomalu vytrácí požadavek na vysokou akceschopnost místních sborů. To ale ani v nejmenším nesnižuje jejich potřebu pro obce, jejich život i zachování krásné a prospěšné tradice.

 Starostové a velitelé sboru:
    1901 - 1903   starosta Kubíček V.         velitel Rydlo Josef
    1903 - 1906            Libřický Josef             Macháček Josef
    1906 - 1908            Holeček Josef              Jarkovský František
    1908 - 1911            Kašpar Václav              Jarkovský František
    1911 - 1926            Hronovský Jan              Jarkovský Václav
    1926 - 1943            Jarkovský Václav           Dvořák Josef

 Hasičský sbor (zřízen z příkazu okupačních úřadů).
    1943 - 1945    velitel Hronovský Josef   zástupce Dvořák Josef
    1945 - 1966   starosta Jarkovský Jaroslav
    1966 - 1970   předseda Fňouk Josef        velitel Holeček Jaroslav
    1970 - 1980            Fňouk Josef                Jarkovský Jiří
    1980 - 1991            Fňouk Josef                Olexa Josef
    1991 - 2001   starosta Malý Vítězslav st. velitel Malý Pavel

 V současné době pracuje výbor sboru ve složení:
    starosta     Malý Vítězslav st.        velitel       Malý Pavel
    nám.starosty Macek Josef               strojník      Hvězda Miroslav
    jednatel     Zemánek Vlastimil         ref.prevence  Drahorád Karel
    hospodář     Mrštilová Vlasta          vzdělávatel   Hladík Břetislav
    revizor      Vilikovský Jiří
   
 Požáry, na jejichž likvidaci se sbor podílel
    1901     č.p.  21 Cejnarovi
    1904     č.p.  63 Koubovi - hořela stodola
    1913     č.p.  5  Ucovi - shořelo celé stavení - postaveno nové
    1927     v Libřicích shořely střechy několika stavení
    1928     č.p.  96 Matykovi
    1928     č.p.  23 Černých
    1934     č.p.  76 Rindovi
    1942     č.p. 102 Bartoňovi - stodola i stavení od blesku
    1945     č.p.  78 Hladíkovi - u Skršic
    1947     č.p.  43 Horákovi  - stodola
    1969     č.p.  45 Drahorádovi - kůlna a sklad JZD  (Kubíčkovo)
    1974     č.p.  43 Rind Otakar - stodola
    1982     kravín v Rohenicích
    1982     váha a kancelář u kravína - samovznícení uhlí
    1986     Libřice - samovznícení uskladněného sena na půdě domku
    1988     Skršice - stoh od výfuku HONu (stohaře)
    1990     České Meziříčí - rodinný domek a stodola
    1998     povodně v Českém Meziříčí

Vytisknout E-mail

Partnerská Obec

kralovalehota

Hlášení obecního rozhlasu